FIP (Feline Infectious Peritonitis)

Upozornění: Zakázáno kopírovat!!!

Při porušení zákazu budou zveřejněny stránky, které nerespektují autorské právo a také hodiny strávené hledáním informací a jejich  překladů před tím, než jsem tyto informace zveřejnila.
Pro cizí stránky je povoleno použít pouze odkaz na tento článek ve formě URL adresy http://www.cattery.cz/destepaws/fip.htm

Dědičnost a FIP

Během několika desetiletí trvajícího výzkumu FIP bylo dle statistického vyhodnocení mnoha generací koček v chovech postižených FIP zjištěno, že náchylnost mutace koronaviru na FIP je dědičná!
Čtěte NOVINKY O FIP  z března 2009 z mého pera

FIP - charakteristika, příznaky, diagnostické metody a prevence
Autor Mgr. Dita Kellnerová

1) Charakteristika onemocnění 

FIP je onemocnění koček, které způsobuje virus z čeledi Coronaviridae. Většina koček se s virem ve svém životě setká a vytvoří si imunitu (séropozitivita 60 - 85 %). Některé infikované kočky se stanou bacilonosiči a jsou zdrojem pro ostatní kočky (přenos koronavirů).

Během rozmnožování koronavirů v hostiteli může dojít k mutaci viru, čímž se změní jeho genetický materiál. Tito viroví mutanti pak způsobují u koček infekční peritonitidu. V tomto stádiu již viry nejsou přenosné na další hostitele.

Vyskytuje se u všech plemen koček, nejčastěji u mladých jedinců (6 měsíců až 2 roky).

Při nitroděložní infekci dochází k potratu nebo porodu mrtvých či málo životných plodů. Kočky, nakažené koronavirem, který následně zmutuje, mohou být postiženy jednak efuzivní formou FIP nebo neefuzivní (suchou) formou FIP.

2) Příznaky onemocnění 

Typickými příznaky efuzivní formy jsou nechutenství a teploty, které nereagují na podávání antibiotik. Později si majitelé všímají zvětšujícího se bříška, které je nebolestivé. To je způsobeno masivní zánětlivou reakcí v dutině břišní, při které vzniká výpotek hromadící se v břiše. Zánět postihuje i pobřišnici, latinsky peritoneum. Od toho je odvozen i název peritonitida. Z dutiny břišní lze při punkci vysát od několika mililitrů až po litr nažloutlé tekutiny. Tlakem bránice na hrudník se v tomto stavu pacientům špatně dýchá. Tekutina se může hromadit i v dutině hrudní a v osrdečníku. To ještě více ztěžuje dýchání a kočky většinou dýchají povrchově s otevřenou tlamičkou. Jejich dech se výrazně horší, když je položíme na bok. K méně častým příznakům patří průjem, zvracení, žloutenka nebo zánět slinivky břišní.

Naproti tomu suchá forma žádné typické příznaky nemá. Suchou je nazývána proto, že při zánětu, který způsobuje v různých orgánech, nevzniká žádný výpotek a nikde se nehromadí tekutina. U jedné třetiny pacientů zjišťujeme neurologické abnormality, poruchy chůze, kývání hlavou do stran, zánět spojivek, prorůstání cév do rohovky oka, krev nebo hnis v přední oční komoře. Tato zvířata nejprve hubnou a jeví známky onemocnění různých orgánových systémů. V tom je toto onemocnění záludné, že může vždy postihnout jiný orgán. Velmi často bývají postiženy ledviny. Ty jsou větší, mají hrbolatý povrch a postupně ztrácejí funkčnost. Nic však není pouze černé nebo bílé a i projevy obou těchto forem onemocnění FIP se mohou různě prolínat.

3) Diagnostické metody  

 A) Metoda ELISA (enzyme – linked immunosorbent assay)

 - je jeden z nejcitlivějších testů na bázi imunoenzymatické reakce, používaný k detekci protilátek či přítomnosti antigenů. Na povrchu pevného nosiče jsou navázány antigeny, v dalším kroku se přidává testované sérum, protilátka proti druhově specifickým imunoglobulinům konjugovaná s enzymem (konjugát) a nakonec substrát, reagující s enzymem za vzniku barevné reakce. Mezi přidáním každé ingredience se mikrotitrační destičky promývají, aby se zbavily nenavázaných zbytků reagujících látek. Pokud jsou v séru protilátky, dojde k postupnému navázání všech složek a jamka se zbarví dle použitého substrátu. Pokud protilátky přítomny nebyly, nedojde k navázání konjugované protilátky s enzymem a barva enzymu se nezmění. Vyhodnocení se provádí spektrofotometricky.  

Výhoda: rychlá (pár hodin) a levná diagnostická metoda

Nevýhoda: nutná návštěva veterináře - odběr krve (stres, možnost další infekce), pouze detekce protilátek (pozitivita neznamená vždy přítomnost viru)

B) Imunochromatografický screeningový test (princip podobný jako test těhotenský)

- detekuje protilátky proti FIP- koronavirům. Na pevné membráně je navázaná specifická bílkovina , na barevných částicích je navázán syntetický peptid specificky značený. Vzorek (krev, sérum) prochází membránou a protilátky v něm obsažené se navážou na specifický peptid  s navázaným barvivem. V případě, že jsou v séru přítomny protilátky, vznikají růžové až purpurové proužky v testační i kontrolní jamce. Pokud vzorek neobsahuje protilátky proti FIP - koronavirům, v testační jamce se proužek nevytvoří, v kontrolní zóně se vytvoří (důkaz správné funkce soupravy). Specifičnost testu 94,6%, citlivost testu 97,4% 

Výhoda: rychlá diagnostická metoda (max. 20 minut)

Nevýhoda: drahé vyšetření (kolem 800 Kč), nutná návštěva veterináře - odběr krve (stres, možnost další infekce), pouze detekce protilátek (pozitivita neznamená vždy přítomnost viru), vyhodnocení vizuálně (vyžaduje zkušenost laboranta)

 C) Metoda Real Time PCR

- Polymerázová řetězová reakce (PCR – Polymerase Chain Reaction) dovoluje nasyntetizovat určitou, požadovanou část DNA v množství více jak 109 kopií. PCR je založena na cyklickém střídání teplot při kterých střídavě dochází k denaturaci DNA, nasedání primerů (krátkých oligonukleotidů specifických k cílové sekvenci DNA) a syntéze nového, komplementárního vlákna DNA. Množství nasyntetizované DNA se monitoruje po každé jedné reakci, tím je zajištěna vysoká senzitivita a robustnost reakce při které se detekují i malá množství DNA.

Při Real Time PCR (Kit TaqVetTM Feline Infectious Peritonitis) se detekuje RNA specifická pro kočičí koronaviry (izolace RNA, přepis do DNA). Detekce je možná z trusu koček (vhodné pro malé počty koček v chovech), rektálních výtěrů nebo plné krve (EDTA).

 Výhody: odběr je schopen provést i chovatel (nezatěžuje kočku), přímý průkaz RNA viru v trusu, cena srovnatelná s imunochromatografickým testem (kolem 800 Kč)

Nevýhody: délka vyšetření kolem 7 dní (dle chodu laboratoře)

Závěr: Sérologické metody detekují protilátky proti koronavirům (séropozitivita), metoda PCR detekuje RNA specifickou pro kočičí koronaviry (ne však zmutované formy).

Bohužel v ČR zatím neexistuje laboratorní metoda, která diagnostikuje onemocnění FIP!

4) Prevence 

Existuje vakcína proti FIP, ale ta bohužel nezaručuje ochranu proti tomuto onemocnění, ale zabraňuje pouze infekci některými typy koronavirů, a to jen u koček, které do té doby neměly kontakt s tímto virem. Je dosti drahá.

Důležitá je prevence tohoto onemocnění, která je nejlépe zajištěna výbornou hygienou chovu a pravidelnou dezinfekcí (střídání přípravků). Je nutné dodržovat chovný řád, nezatěžovat kočičku častými porody, zbytečně kočku nestresovat, poskytnout jí dostatečný prostor a dbát na zdravotní stav.

Materiál byl čerpán z: http://www.mackysos.sk/index.php?ktory=FIP,%20infekcni%20peritonitida%20kocek&praca=clanky
http://www.birma.cz/onemocneni.htm
Metodiky a SOP Diagnostické laboratoře SEVARON PORADENSTVÍ, s.r.o. (www.sevaron.cz)

 autor článku: Mgr. Dita Kellnerová
vedoucí Diagnostické laboratoře
SEVARON PORADENSTVÍ, s.r.o.
Palackého třída 163a, Brno 612 00
www.sevaron.cz
Email: laborator@sevaron.cz

Telefon: +420 541426376
Mobil: +420 777714157

ZPĚT Rady a návody